Dne 18. 6. 2024 vysvitlo ráno sluníčko. Vykouzlilo úsměv na tváři dětem ze 3. A, 3. B a 4. C. Tak konečně nám to vyšlo! Neprší, jedeme, jupííí!
Vlak výpravu čítající 50 dobrodruhů zavezl do Mikulova. Děti přesedly na „pěškobus“, který je dovedl k jeskyním Turold. Než přišla naše hodina, stánek s upomínkovými předměty zapraskal ve švech.
Nejvíce šly na odbyt „náladové prstýnky“. Kupovali si je kluci, holky, paní učitelky….
Poté nás vtáhla jeskyně do svých tenat. Kdo ještě pod zemí nikdy nebyl, asi ho překvapila teplota pouhých 8 stupňů Celsia. Venku ten den přes třicet…Fotoaparáty v mobilech se předháněly v zachycování turoldských přírodních pokladů….
Aby dobrodružství nebylo málo, po návratu na povrch země jsme se vydali příkrými pěšinkami na Svatý kopeček. Cestou jsme mohli prožít význam hesla „Kdo nemůže, tak ještě třikrát může.“ Odměnou za náročný sestup do hlubin Země a následný výšlap až k oblakům byl nádherný výhled na krásné historické město Mikulov a krajinu, do které je zasazeno.
Před nástupem do zpátečního vlaku jsme ještě zvládli sladkou tečku na závěr v podobě osvěžujících zmrzlinových kopečků. Pak už jsme se s klidným svědomím a s několika kilometry v nohách a se zážitky v srdcích mohli vrátit domů.
Mgr. Lydie Vránová,, Mgr. Ivana Javorová, Mgr. Martina Šenková a Adriana Rosso