Přírodopis v terénu: učíme se venku
Krásné počasí nás přímo láká k tomu, abychom v hodinách přírodopisu více rozvíjeli terénní a badatelskou výuku. Objevujeme stavbu rostlinného těla, určujeme názvy rostlin, sledujeme jejich kvetení a zakládáme školní levandulové záhony. Bádáme také nad složením květu tulipánu.
Starší žáci se věnují přípravě záhonů a osmáci si navíc vyzkoušeli snímání a určování druhů vlastních otisků prstů. Dle stanovených podmínek hledáme místa, která mohou obývat hmyzožravci (rejsek, krtek a ježek), a učíme se tak vnímat přírodu v širších souvislostech. Na školní zahradě pátráme po zástupcích plžů a pozorujeme jejich způsob života.
Kreativitu rozvíjíme i při netradičních aktivitách – například kreslíme obrys slona ve skutečné velikosti, abychom si lépe představili rozměry největších suchozemských živočichů. V Národním muzeu i v učebnách pak bádáme nad tématy jako „Víš, co jíš?“, poznáváme žahavce optikou digitálních technologií, zkoumáme, jak funguje naše tělo při zátěži, hledáme souvislosti mezi ptáky a letouny a objevujeme svět mnohobuněčných organismů.
Svět přírodopisu je tak pro nás všechny opět o něco pestřejší. Zkrátka a dobře – je toho spousta a další dobrodružství na nás teprve čekají!
Mgr. David Starnovský, Mgr. Alexander Herman, Mgr. Klára Klimovičová, Bc. Josefína Kellnerová